Sportovní pobyt v Sedmihorkách

Pro klienty sociální rehabilitace, denního stacionáře a zaměstnance Života bez bariér, z. ú. se stal Camp v Sedmihorkách útočištěm  ve dnech 10. 6. - 12. 6. 2019. Téměř 20 účastníků mělo díky finančnímu příspěvku z Nadace Charty 77 zajištěno ubytování v chatkách. Samozřejmostí bylo bezbariérové sociální zázemí, parking přímo u chatek a prostor pro rozložení  stánku pro přípravu celodenního občerstvení.  Protože naši klienti jsou nejen chodící, ale i ti kteří se pohybují  pouze na mechanických a elektrických vozících, sportovní a turistické aktivity byly naplánovány tak, aby  si  je všichni náležitě užili. První trasou byl hrad Trosky . Díky znalostem jednoho z našich klientů jsme se dozvěděli další zajímavé historky o dobývání hradu, či zapomenutém pokladu, což nenechalo naši fantazii klidnou. Další velmi příjemnou sportovní aktivitou byl minigolf nebo procházka po okolí Sedmihorek po bezbariérových stezkách. Odvážnější vozíčkáři a jejich asistenti absolvovali čtyřhodinovou trasu mezi skalami, mnohdy s překonáním překážek z kořenů stromů, či sjezdy v místech, kde cesta ani nevedla. Nutno pochválit skupinu, která se vydala hlouběji do skal.  To co zvládli tito borci,  by někteří zdraví  odmítli absolvovat.  Kdo měl chuť a dostatek sil zašel večer  na bowling v místní herně.

Naše "výprava " však nebyla jen o sportovních výkonech, ale hlavně o pocitu poznání lidí kolem sebe,  se kterými se denně potkáváme v organizaci při každodenní běžné práci či aktivitě.  Poznali se vzájemně klienti , zaměstnanci při společné přípravě menu a hlavně její konzumaci, probíhala spolupráce při  úklidech chatek a společná  organizace  aktivit na další den. Celý pobyt splnil svůj účel na výbornou, neboť někteří z klientů neměli možnost být mimo domov několik let, neměli příležitost být součástí komunity ve dne v noci. Jejich psychika narostla snad  o 100 % . Ze zážitků budou čerpat dlouhou dobu, z výborných zážitků je člověk naplněn navíc štěstím a pohodou. O tom tento pobyt byl. Vše klapalo na jedničku, objevila se i příležitost vyzkoušet krizové situace, např. upadlé přední kolečko elektrického  vozíku hluboko ve skalách či v zápalu hry drobná poranění či oděrky. Společně snídat dobroty upečené od děvčat z organizace, opékat vuřty, zpívat při kytarách v téměř letních večerech, co víc si přát.  Za sebe mohu říci, že účastnit se alespoň jednoho pobytu v roce a být součástí týmu mimo prostory organizace Život bez bariér  je velkou výzvou. Jako ředitelka jsem měla možnost poznat zaměstnance a jejich obětavost z jiného pohledu než v průběhu běžné pracovní doby. Byla  pro mě  čest poznat skryté umy našich klientů, kteří v průběhu denní činnosti nemají příležitost se projevit. Byly to opravdu úžasné tři dny  s partou lidí na které jsem hrdá.

Jitka Fučíková, ředitelka